† 07. 07. 2011 | kód autora:
DuFVlajkonoš
Kurva vstávej!křičel vztekle holohlavý týpek mezitím co vedle něj na lidi po jeho boku padaly rány a jeho parťák co sním měl na starost vlajku se po ráně klackem válel po zemi a z hlavy mu tekla krev.Dokud udržím korouhev budeme bojovat ..nesmím padnout..ještě chvilku jen malou chvilku než přiběhnou kluci s vedlejší ulice kde byli zaskočeni několika aktivistama hlásající za zvuku skrytých zbraní mír a svobodu všem .Sakra kde jsou?Tupá rána do ramene ho vrátila z myšlenek do reality ,stál v hloučku asi deseti či patnácti kluků, sotva dvacetiletých které viděl v životě poprvé ,ale přesto a možná právě proto se bránili přesile mírumilovných občanů jednoho zapadlého městečka na hranicích země.Přijeli sem říct že je něco špatně ,že nemůžou přeci beztrestně ubližovat ,kráct a znásilňovat nebo snad vyhrožovat likvidací lidem kteří je mimo jiné i ze svých daní živí.Přijeli na pochod beze zbraní , ale byly zaskočeni, napadeni donuceni bojovat! Pomoci od místních kteří sice koukali z oken a souhlasně pokyvovali rameny při projevu předsedy strany a jiných řečníků nemohli čekat.Ti lidé se prostě báli.Žili v té hrůze, strachu a utiskování každý den a co hůř žít budou dál . Jejich odvahou byla podepsaná žádost desítkami podpisů o nápravu o řešení v jejich situaci...poslední možný krok který jim zbyl a který využili...ano zavolali je. Ty jenž podle jiných samí náckové ,fašisti a rasisti bili...zavolali je...a koho vlastně, když nikdo jiný se neráčil něco s jejich trápením udělat. Naopak se snažili vše schovat do šuplíku a vyvolat pocit, že se zas tak strašného nic neděje že je to jen pouhý výkřik ze TMY. .....něco se děje,tlak lidských těl pomalu slábl ale bolest v rameni nikoli.Letmým pohledem zkontroloval vlajku a s oddechem pramenící až z hlouby jeho duše se otočil aby viděl jak z pravé strany boční uličky vbíhá několik desítek pekelně nasraných lidí a holýma rukama jako lavina likviduje "občany" kteří začínají v hrůze ustupovat......je po boji.....policie vbíhá do ulice opět s křížkem po funuse a za křiku megafonem uklidňuje emoce a obuškama nutí potlučené a zkrvavené lidi lehat si na zem s rukama za hlavou...... Vyhráli jsme ....vlajka zůstala celá, čest vlajkonoše zůstala nedotčena.....dobrý boj.
Vše je vymyšleno nic není pravda ..není na světě stát kde by se toto mohlo stát!
